Prosinec 2016

× if I had decided differently

29. prosince 2016 v 18:16 | No Hero |  Articles
Kdybych se rozhodla jinak, mohla jsem teď být na jiné škole.
Kdybych se rozhodla jinak, poctivě bych chodila na další lekce v tanečních a odtancovala zbylé plesy.
Kdybych se rozhodla jinak, nebavila bych se se svojí nejlepší kamarádkou.
Kdybych se rozhodla jinak, bylo by méně kluků, se kterými jsem chodila.grunge, dark, and decisions image
Kdybych se rozhodla jinak, postavila bych se strachu.
Kdybych se rozhodla jinak, kvůli strachu bych utekla.
Kdybych se rozhodla jinak, nemusela jsem se trápit kvůli osobám, které za to nestojí.
Kdybych se rozhodla jinak, nezažila bych perfektní chvíle.
Kdybych se rozhodla jinak, nezažila bych chvíle, kdy se mi chtělo umřít.
Kdybych se rozhodla jinak, nepoznala bych nové lidi.
Kdybych se rozhodla jinak, poznala bych nové lidi.
Kdybych se rozhodla jinak, změnilo by se tolik věcí.

Kdybych se v životě rozhodla jít opačným směrem, nebyla bych tam, kde jsem teď. Něčeho lituji a něčeho zase ne. Lituju toho, že jsem se upnula na člověka, který to ani nepostřehl a nějakou dobu tím pádem zavrhovala někoho, kdo o moji přítomnost a má slova stál. Na druhou stranu mi tahle zkušenost otevřela oči, hlavně tedy onen člověk, jehož směrem jsem se po nějaké době naštěstí obrátila. Začínám si uvědomovat, co vlastně chci a za to jsem mu opravdu vděčná. Takže toho nakonec možná ani nelituji. Každá chyba nás nějakým způsobem posouvá dál. Některá nás žene ke štěstí, jiná do záhuby, ale nikdy ji úplně nevymažeme, pokud se tedy nejedná o chybování v pravopisu či v počtech a podobně. Svá špatná rozhodnutí bychom měli nahrazovat správnými, abychom docílili radostného konce. Jsou ale i chyby, které prostě nenapravíme. Jejich linie dění častokrát již dávno skončila, přesto se k nim se shrbeným svědomím "rádi" vracíme.
Chci dělat tak, abych svých činů a slov nelitovala, ale vím, že v budoucnu přijdou jak vzlety, tak pády.. Měla bych se připravit.
- No Hero

× satisfaction guaranteed

28. prosince 2016 v 12:00 | No Hero |  Poetry
Protože básní není nikdy dost.. Tahle je trochu lechtivější a možná o to víc se mi líbí. Samozřejmě jsem ji psala někdy v říjnu-listopadu a objevuje se zde až teď. Avšak, kdo by chtěl najednou nálož několika básní, že ano?

Spokojenost zaručena

Krajka černá,
jako má duše,
jsem jen tobě věrná,
touha mě kouše.

Chci tě jen pro sebe,
jako drogu tě mít,

spolu, jen spolu budeme,
v posteli se bít.

Spokojenost,
ta bude jen tvoje,

posedlost,

je vlastnost moje.

Polib mě,
pokousej mi ret,
dělej mě,
pohybuj se tam a zpět.

Udělám tebe,
tak jak to umím,
líbat tě dole,

s láskou si volím.
_____

gif, satisfaction, and grunge image

× poem

20. prosince 2016 v 21:56 | No Hero |  Poetry
Další z básní, co mi ve složce leží víc jak měsíc. Měla být delší, ale nakonec jsem se rozhodla, že tahe délka stačí. Má jednoduchej název, ale to většina toho, co napíšu. Snad je aspoň trochu čtivá a bude se líbít..

Báseň

Vymaluj papír,
Nádhernými slovy,
Dej jim rým,
představy.

Realitou nakresli,
Co uvízlo v mysli,
A na vlnách se neslo,
Zlomené jak veslo.

Vysvětli,
Řádky veršů kusy,
Tebe, jen tebe,
Pověz mi,
Proč touhy zhasly,
V tobě, jen v tobě.

Moře plné osobnosti,
Bytosti,
Která prožívá bouři,
Nejistoty a zlosti,
Myšlenky se bouří,
Ledový oheň plá,
I mořeplavec tuhle cestu vzdá.

Básni dej,
Co vzpouzí se v tobě,

Porozumění,
Touhu po zlobě,
A nech ji,
Ať každého srdce,
Rozpůlí vedví,
Věř mi,
Jde to hladce.

V pádu do propasti,
Je třeba vypsat se,
Ze všeho toho strachu,

Navždy dostat se,
Vyhnout se lsti,
Kterou nechrání,
Ani kus zdi.
_____

blue, gif, and nature image

× feelings were killed

14. prosince 2016 v 22:49 | No Hero |  Poetry
Jej, další z básní, která se uhnízdila v poznámkách v mém mobilu. Je tam tedy už nějakou dobu, někdy od konce listopadu, ale takových bude víc. A bude i více nových. Možná se dokopu i k nějaké té Vánoční či zimní tématice. Každej názor mě určitě zahřeje u mého ledově ledového srdce, ať už půjde o pochvalu či kritiku ♥.

City byly zabity

Lidi to prostě nemaj
nemaj srdce jako ty,
a na dobrotě trvají,
ale tvý city byly zabity.

Pochopen,
nejsi ani trochu,
zrazen,
co sis myslel hochu?

Bezcitnej a s mocí,
choval ses jak blbec,
ona křičela nocí,
protože jsi sobec.

Byla ti jedno,
nestaral ses dost,
dala by ti všechno,
i postavila most.

Teď toužíš po tom,
co jen ona ti dá,
nastal jakýsi zlom,
její zájem však uvadá.

Ne, nikam to nevede,
už tady není pro tebe,
nemyslí, nečeká,
nepláče, nehledá.
_____