Listopad 2016

× he

18. listopadu 2016 v 18:24 | No Hero |  Poetry
Protože jsem líná prdel a nenapíšu nic, co by neobsahovalo rým, dodávám další dávku slok. Tentokrát je báseň kratší, v zásobě mám však jednu extra dlouhou, ale tu zveřejním jindy. Možná. Básně mě psát fakt baví. Hlavně mi přijde zajímavé to, že píšu většinou o takových depresivních tématech. Celkově mi přijde, že se poezie píše nejlépe, když člověk cítí něco hodně intenzivně, většinou teda ty negativní pocity.. Záleží na určité osobě a na tom "naladění". Tak si užijte tu další slátaninku, snad bude aspoň trošku ke čtení.

On

Přes Něj se nedostaneš,
i kdybys fakt chtěla,
tu drogu si zase vezmeš,
protože miluješ,
co s tebou dělá.

Není den,
bez přemýšlení,
proč zrovna On,
nechceš to,
vzdát se snění,
že tvůj je On.

Znamená,
pro tebe tolik,
uzavřená do sebe,
na tvé tělo navyk,
kam jen tohle povede?
_____


× no differences

8. listopadu 2016 v 17:59 | No Hero |  Poetry

Žádný rozdíly

Jsem dobro a zlo,
věci kolem mě se hýbaj,
jsem dobro a zlo,
hlasy v mý hlavě mě volaj.

Jsem dobro,
dělám si, co chci,
jsem dobro,
jen ať vypustí psy,
pořádaj hon,
na to k čemu mám sklon.

Jsem dobro,
nenajdou nic,
jsem dobro,
nemůžou chtít víc,
ale málo,
a čumět dopředu jak stádo.

Jsem dobro a zlo,
věci kolem třesou se,
jsem dobro a zlo,
hlasy v mý hlavě bouřej se.

Jsem zlo,
neuznávám blby,
jsem zlo,
kopu jámy a hroby,
aby ulehli,
zticha už napořád byli.

Jsem zlo,
ničím dojemný chvíle,
jsem zlo,
určuju si lepší cíle,
trofeje sbírám,
na polici v baráku je skládám.

Jsem dobro a zlo,
věci hroutí se na zem,
jsem dobro a zlo,
hlasy vedou mě peklem.

V ruce nůž,
jdeme si pohrát,
na rtech růž,
pojď,
půjdem trofej si vybrat..
_____